|
|
Obraz rozdvojené osobnosti v díle R.L. Stevensona a Brama Stokera
KACEROVSKÁ, Lucie
Diplomová práce se zaměřuje na téma rozdvojené osobnosti v dílech Brama Stokera a Roberta Louise Stevensona. Cílem této práce je komparativní analýza románů Dr Jekyll and Mr Hyde od R. L. Stevensona a Dracula Brama Stokera s ohledem na klíčové téma rozdvojené osobnosti. Úvodní teoretická část pojednává o významu tohoto tématu v angloamerické gotické próze a opírá se zejména o Bottingovu studii Gothic. Další kapitoly se věnují srovnávací interpretaci vybraných motivů, jako jsou tajemství, láska, pronásledování, touha po moci, strach, násilí, věda a vzdělání, přátelství a láska. Práce se také zaměřuje na funkci prostředí a zobrazení zločinu, viny a svědomí v obou románech. V neposlední řadě se věnuje významu kontrastů a symbolických obrazů při vytváření psychologického napětí v dílech obou autorů. Z tohoto úhlu pohledu pak interpretuje oba slavné gotické romány a jejich společné téma.
|
|
| |
|
|
The Influence of English Gothic and Victorian novel on the Contemporary Children's Literature
POKORNÁ, Eliška
Cílem práce je představit dílo autorky americké dětské literatury Maryrose Wood, která se ve své současné tvorbě pro dětské čtenáře zabývá návazností anglické tradice gotického románu na současnou dětskou prózu. Práce v úvodu představí autorku a v následující kapitole se pokusí charakterizovat anglický gotický román, jeho témata, hlavní znaky a motivy, a jeho návaznost v kontextu viktoriánské tradice. Prostřednictvím srovnávací analýzy románu Jane Eyre Charlotty Bronte a příběhů série The Incorrigible Children of Ashton Place (Maryrose Wood, 2010-2018) se práce zaměří na motivy gotické literatury a jejich transformaci v současné dětské próze. Součástí práce bude kapitola věnovaná prostředí gotického románu a jeho proměnám v současné dětské próze.
|
|
|
Shakespearean Themes in the Works of Oscar Wilde
Řehounková, Andrea ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Ve své diplomové práci se budu věnovat využití Shakespearovy tvorby Oscarem Wildem a vlivu, který měla na jeho vybrané texty. Zvláštní pozornost bude věnována Obrazu Doriana Graye, Portrétu Pana W. H. a eseji Pravda masek, která patří mezi Wildovu nejranější dochovanou tvorbu. Pokud jde o metodologii, práce bude pojata intertextuálně, a to zejména na základě koncepce uměleckého vlivu zpracované Haroldem Bloomem v jeho Kánonu západní literatury, popř. v dalších publikacích. William Shakespeare je Bloomem popsán jako střed západního kánonu, k němuž se souhlasně či polemicky vztahují mladší autoři včetně Wilda a jeho současníků - viktoriánů, ale též Joyce apod. Práce též podle potřeby může využívat komparatistických postupů. Oscar Wilde ve svém psaní bohatě intertextuálně odkazuje ke hrám a poezii Williama Shakespeara. Zároveň Shakespeare ovlivnil Wilda i v jeho osobním životě, mj. v soudních projevech při svém procesu na něj Wilde činil reminiscence, ale také když se angažoval při otevření Shakespearova památníku. Cílem mé práce je zmapovat vnímání postavy Williama Shakespeara Oscarem Wildem a odlišnost jeho přístupu k Shakespearovi ve srovnání s tradiční viktoriánskou perspektivou. Rozborem jeho textů a veřejných projevů chci sledovat, v čem se Oscar Wilde shoduje a rozchází s tradiční viktoriánskou...
|
|
|
Konec skvělé izolace: Zahraniční politika pozdně viktoriánské Británie
Malý, Ondřej ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se snaží analyzovat vývoj zahraniční politiky Velké Británie v posledních dvou desetiletích 19. století. Časový úsek je vymezen vojenskou intervencí v Egyptě v roce 1882 a podpisem smlouvy s Japonskem v roce 1902. Pozornost je kladena na fungování britského ministerstva zahraničí a působnost představitelů britské politiky. Základním cílem bude zhodnocení faktorů, jejichž působení vedlo Británii k postupné změně politiky a definitivnímu odmítnutí skvělé izolace v roce 1902. S ohledem na to se soustředí především zhodnocení soupeření velmocí v Africe, na Balkáně a na Dálném východě. Práce je rozdělena do osmi kapitol. V závěru je shrnutí poznatků, které na základě výzkumu vývoje zahraniční politiky z toho vyplývají. Klíčová slova: Zahraniční politika, Velká Británie, viktoriánská éra, skvělá izolace, Britsko- japonská aliance, devatenácté století
|
|
| |
|
|
Marriage and the position of women in Anne Bronte's The Tenant of Wildfell Hall and Charlotte Bronte's Jane Eyre
Dlouhá, Michaela ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
NÁZEV: Manželství a pozice žen v díle Anny Brontëové Dvojí život Heleny Grahamové a díle Charlotte Brontëové Jana Eyrová AUTOR: Michaela Dlouhá KATEDRA: Katedra anglického jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE: Bernadette Higgins, M.A. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce si klade za cíl rozebrat postavení žen viktoriánské éry, zejména pak ve vztahu k manželství. To je ukázáno na příkladu dvou děl - Dvojí život paní Grahamové autorky Anny Brontëové a Jana Eyrová autorky Charlotte Brontëové. Teoretická část práce se soustřeďuje na společenskou situaci žen v první polovině devatenáctého století a praktická část nejprve jednotlivě analyzuje zmíněná díla, v nichž autorky zobrazily reálné postavení žen své doby. Poslední sekce praktické části se pak věnuje porovnání těchto děl, zkoumá jejich rozdílnost a podobnost v hlavním poselství a závěrečném dosažení nezávislosti, rovnocennosti a spravedlnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: sestry Brontëovy, manželství, Anděl v domě, vzdělání, feminismus, legální reforma, viktoriánská doba, církev
|
|
|
Konec skvělé izolace: Zahraniční politika pozdně viktoriánské Británie
Malý, Ondřej ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se snaží analyzovat vývoj zahraniční politiky Velké Británie v posledních dvou desetiletích 19. století. Časový úsek je vymezen vojenskou intervencí v Egyptě v roce 1882 a podpisem smlouvy s Japonskem v roce 1902. Pozornost je kladena na fungování britského ministerstva zahraničí a působnost představitelů britské politiky. Základním cílem bude zhodnocení faktorů, jejichž působení vedlo Británii k postupné změně politiky a definitivnímu odmítnutí skvělé izolace v roce 1902. S ohledem na to se soustředí především zhodnocení soupeření velmocí v Africe, na Balkáně a na Dálném východě. Práce je rozdělena do osmi kapitol. V závěru je shrnutí poznatků, které na základě výzkumu vývoje zahraniční politiky z toho vyplývají. Klíčová slova: Zahraniční politika, Velká Británie, viktoriánská éra, skvělá izolace, Britsko- japonská aliance, devatenácté století
|
|
| |
host ::
RSS.